Stejně to zažívala máma
Navenek působili jako spořádaný pár. Doma táta mámu ponižoval, kontroloval ji, stále jí něco vyčítal. Hodně na ni žárlil. Nechápala jsem, že si to máma nechá líbit. Říkala, že se nechce rozvést kvůli mně.
Nakonec se rozvedli. Já jsem před časem začala chodit s klukem - zaujal mě tím, jak byl pozorný, pořád chtěl být se mnou. Jenže byl pozorný až moc - zjistila jsem, že mi kontroluje mobil, volal mi třeba 5x za odpoledne, kde jsem a s kým...Jednou mě to už naštvalo - řekla jsem mu to a on mi dal facku.
Úplně mě to rozložilo. Přece se mi nebude opakovat to, co zažívala máma! Dostal se ke mně kontakt na linku poradny pro ženy. Tam mi velmi vlídná paní vysvětlila, na co si dát ve vztahu pozor - bylo to hodně o vnímání hodnoty sebe sama. Je dobře, že můžete mluvit s někým zkušeným a nestranným.
Mámě jsem to říkat nechtěla a kamarádka se divila, že to snad není možné, protože na ni působil můj kluk úplně jinak. Jsem ráda, že už to mám za sebou. Jitka
Myslela jsem, že se mi to nemůže stát. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo dvanáct let. Pamatuji se, že v jejich vztahu byl často křik, pláč a výčitky.
Na pokraji svých sil
Ocitla jsem se v naprosto zoufalé situaci. Podvodná firma, které jsem řádně splácela půjčku, mi začala vyhrožovat exekucí. Do druhého dne jsem měla splatit obrovskou finanční částku, aby moje rodina nepřišla o dům.
Opustil mě manžel, dcera byla malá a v rodině jsem neměla nikoho, na koho bych se mohla obrátit. Někdo, kdo by řekl: "Marti, to bude dobré". Celé noci jsem nespala. Hypotéka, dluhy a pocit, že to nezvládnu, mě strašily v jednom kuse.
Ze stresu se zanedlouho přidaly zdravotní problémy, a nakonec jsem se jedno ráno sesypala v práci. Díky kolegyni, která mě dlouho přemlouvala, abych vyhledala pomoc, jsem našla kontakt na Poradnu pro ženy a dívky.
Moc se mi nechtělo se někde svěřovat, ale nakonec jsem se odhodlala tam zavolat a zeptat se, jestli mi můžou poradit. Vůbec jsem nevěděla, kde začít a co řešit jako první. Paní poradkyně byla už po telefonu moc ochotná a navrhla domluvení schůzky.
Tam jsem jí mohla všechno v klidu říct, všechno jsme rozebraly, a nakonec připravily postup, jak budeme věci řešit. Přišlo mi to tak trochu jako zázrak, ale fungovalo to. Jsem šťastná, že jsem do Poradny šla. Martina
Nebát se zavolat
V nouzi jsem na internetu našla kontakt na Poradnu pro ženy a dívky. A byla překvapená, jak rychle mi začali pomáhat. Pracovnice poradny hned domluvila schůzku s právníkem a šla na ni se mnou, protože já jsem ani nemohla souvisle mluvit.
Po roce soudních jednání, kdy mi byla poradna pořád nablízku, se konečně situace vyřešila. Soud jsme vyhráli a exekuce se zastavila. Jsem vděčná, že takovéto poradny existují a moc děkuji za veškerou podporu.
Hodně jsem se během té doby naučila, myslím, že už bych znovu nenaletěla. Edita
Je naprosto k neuvěření, jak rychle se může stát, že se člověk ocitne na pokraji svých sil. Já jsem měla v jednu chvíli pocit, že můj život nemá žádné východisko a není nikdo, kdo by mi s tím mohl pomoci.
Obrovský dík
Můj příběh není v tuhle chvíli podstatný. Podstatné je, že chci říct každému, kdo se ocitne v situaci, se kterou si neví rady, aby zahodil ostych i všechny pocity trapnosti a přišel. Tady se mu nikdo nebude smát ani na něj koukat skrz prsty. To se prostě může stát. A když do toho jdete s čistým úmyslem a snahou, výsledek je skvělý. Za laskavý a v každém ohledu profesionální přístup patří všem z Poradny obrovský dík. Petra
Těhotná příliš brzy
Máma někde našla kontakt na Poradnu pro ženy a dívky, tak jsem tam zavolala. Už to, že vás někdo v klidu vyslechne a řekne, že všechno se dá vyřešit, bylo povzbuzující. Dodali mi odvahu situaci řešit a díky poradkyni jsem se i přes problémy začala na dítě celkem těšit.
Nabídla mi zapůjčení výbavičky a poradila, na jaké dávky mám nárok a že si ve škole můžu zažádat o individuální plán, abych nemusela úplně skončit. A já tak zvládla dokončit další ročník.
S přítelem jsem se díky poradně konečně dokázala bavit o tom, že budeme potřebovat peníze a nutnosti vydržet v práci déle než týden. Dokonce se občas postaral i o dítě, když jsem byla ve škole, ale hlavně se do hlídání zapojila moje máma.
Postupem času už jsem dokázala sama říct lidem kolem sebe, co potřebuju, a věci si zorganizovat. Moc děkuju poradně, že mi dala naději a praktické rady, jak těžkou situaci zvládnout. Hanka
Otěhotněla jsem v devatenácti letech. S přítelem, který neměl žádné příjmy, jsme v té době žili odděleně, každý u svých rodičů, já u invalidní mámy. Druhým rokem jsem se učila na servírku. A co teď. Vůbec jsem si nevěděla rady, jestli v téhle situaci těhotenství a mateřství zvládnu. Zvažovala jsem, jestli si mám dítě nechat.
